Nepříjemná zpětná vazba dokáže vyvolat obrannou reakci i pochybnosti o sobě. Naučte se oddělit kritiku své práce od vlastní hodnoty, zvládnout první emoce a proměnit připomínky druhých v konkrétní příležitost ke zlepšení.
Proč v nás kritika tak často spustí obrannou reakci?
Nikdo z nás neslyší rád, že něco udělal špatně. Ať už jde o práci, komunikaci nebo spolupráci s kolegy, nepříjemná zpětná vazba v nás často vyvolá obrannou reakci. Máme chuť vysvětlovat, hledat důvody, proč se situace stala, nebo dokonce dokazovat, že chyba byla na straně někoho jiného. Je to přirozené. Mozek totiž kritiku často vnímá jako útok na naši hodnotu. Ve skutečnosti je však zpětná vazba jedním z nejrychlejších způsobů, jak se profesně posunout.
Kde dělá člověk při přijímání kritiky největší chybu?
Velkou chybou je zaměňovat hodnocení práce s hodnocením člověka. Když vám někdo řekne, že prezentace nebyla dobře připravená nebo že jste nedodrželi termín, neznamená to, že jste špatný zaměstnanec nebo špatný člověk. Hodnotí se konkrétní situace, nikoliv vaše osobnost. Tento rozdíl je zásadní. Jakmile oddělíte svůj výkon od vlastní hodnoty, začne se vám zpětná vazba přijímat mnohem snáze.
Když vám někdo řekne, že prezentace nebyla dobře připravená nebo že jste nedodrželi termín, neznamená to, že jste špatný zaměstnanec nebo špatný člověk.
Jak reagovat v tu chvíli, kdy nás kritika zaskočí?
Pomáhá také nespěchat s reakcí. Pokud vás připomínka zaskočí, není nutné okamžitě odpovídat nebo se obhajovat. Mnohem lepší je chvíli poslouchat, doptat se na konkrétní příklady a snažit se pochopit pohled druhé strany. Otázky jako: „Můžete mi ukázat konkrétní situaci?“ nebo „Co bych měl příště udělat jinak?“ posouvají rozhovor od emocí ke konkrétním řešením. Právě zvědavost bývá nejlepší obranou proti zbytečným emocím.
A co když je ta zpětná vazba nespravedlivá?
Ne každá zpětná vazba bude samozřejmě spravedlivá. I nadřízení nebo kolegové se mohou mýlit. To ale neznamená, že bychom ji měli automaticky odmítnout. I v nepřesně formulované kritice může být část pravdy nebo podnět ke zlepšení. Moudrý člověk nehledá především důvody, proč má pravdu on sám. Hledá, co si může z dané situace odnést pro svou další práci.
Kdo se díky zpětné vazbě rozvíjí nejrychleji?
Lidé, kteří dokážou přijímat zpětnou vazbu s klidem, se obvykle rozvíjejí nejrychleji. Ne proto, že by dělali méně chyb, ale protože se z nich rychleji učí. Každá připomínka je příležitostí něco zlepšit, získat nový pohled nebo odstranit slabé místo, kterého jsme si sami nevšimli. Skutečná profesionalita nespočívá v tom, že chyby neděláme. Spočívá v tom, že se z nich dokážeme poučit.
Podle čeho člověk pozná, že zpětnou vazbu přijímá špatně, i když mu to nikdo neřekne?
Existuje pět signálů, které vás na to upozorní, i když je nahlas neuslyšíte.
- Okamžitě začnete vysvětlovat, proč za to nemůžete.
Druhá strana získá pocit, že vás nezajímá řešení, ale pouze obhajoba. - Po každé kritice se několik dní trápíte.
Místo poučení si odnášíte pocit osobního selhání. - Vyhýbáte se lidem, kteří vám dávají upřímnou zpětnou vazbu.
Postupně přicházíte o cenné informace pro svůj rozvoj. - Pamatujete si jen negativní část rozhovoru.
Pochvala nebo uznání úplně zapadnou, protože mysl zaměstná jediná kritická poznámka. - Přestanete zkoušet nové věci.
Strach z další kritiky vás vede k tomu, že raději neriskujete a zůstáváte v bezpečné zóně.
Čím tedy začít, aby se z kritiky stala příležitost?
Osvědčuje se pět jednoduchých kroků, které přinesou rychlé první výsledky.
- Nejprve poděkujte.
Jednoduchá věta: „Děkuji za zpětnou vazbu.“ vám dá čas uklidnit emoce a ukáže druhé straně, že jste otevření dialogu. - Ptejte se na konkrétní příklady.
Obecná kritika se těžko zlepšuje. Konkrétní situace vám přesně ukáže, na čem pracovat. - Vyberte si jednu věc, kterou změníte.
Nemusíte napravit všechno najednou. Zaměřte se na jeden konkrétní návyk nebo dovednost. - Ověřte si po čase, zda nastalo zlepšení.
Po několika týdnech se zeptejte: „Je to podle vás lepší než minule?“ Tím ukážete, že zpětnou vazbu berete vážně. - Vnímejte zpětnou vazbu jako dar, ne jako útok.
Ne každý člověk má odvahu říct nám, co můžeme dělat lépe. Ten, kdo vám poskytne věcnou a upřímnou zpětnou vazbu, vám často věnuje něco mnohem cennějšího než pochvalu – příležitost růst. Právě lidé, kteří se dokážou učit z připomínek druhých, bývají dlouhodobě nejúspěšnějšími profesionály i nejvyhledávanějšími kolegy.
Pět otázek, které byste si měli položit:
- Poslouchám skutečně to, co mi druhý říká, nebo už v hlavě připravuji svou obhajobu?
- Odděluji kritiku své práce od hodnocení sebe jako člověka?
- Co užitečného si mohu z této zpětné vazby odnést, i když s ní úplně nesouhlasím?
- Zeptal jsem se na konkrétní příklady, nebo vycházím jen z vlastních domněnek?
- Jak bych reagoval, kdyby stejnou zpětnou vazbu dostal někdo jiný místo mě?
